|
|
Aplikace metody čtenářské gramotnosti při výuce vybraných zástupců obojživelníků na 2. stupni základní školy
Korečková, Valentýna ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Ve své diplomové práci aplikuji metody čtenářské gramotnosti ve výuce přírodopisu se zaměřením na vybrané druhy obojživelníků. Porozumění textu, je předpokladem pro učení se z textu, a je nedílnou součástí porozumění okolního světa i požadavků, které jsou na nás kladeny. To je důvodem, proč využívám multidisciplinární přístup a zařazuji metody čtenářské gramotnosti do výuky obojživelníků v přírodopisu na základní škole. V rámci diplomové práce proběhl výzkum, ve kterém zkoumám, zda žáci s poruchami učení budou zvládat porozumění textu, respektive, zda budou úspěšnější v textu jednodušším doplněném o obrázky a grafy. Dále se zabývám tím, zda výuka s aplikací metody čtenářské gramotnosti zvýší zájem žáků o probírané téma a zda budou tito žáci úspěšnější v ověřování znalostí než žáci, kteří byli vyučováni frontální metodou. Mezi metody, které jsem zvolila k dosáhnutí cílů patří výklad - frontální metoda výuky, výuka s aplikací rozvíjení čtenářské gramotnosti, sestavený test formou dotazníku a polostrukturovaný rozhovor se žáky. Jedná se o smíšený výzkum, kdy kombinuji kvalitativní a kvantitativní postupy výzkumu s terénní realizací na vybrané základní škole. Výzkum je aplikován na dva výzkumné vzorky, skupiny A a B, kdy A je vyučován frontální výukou a B je vyučován za pomoci rozvíjení čtenářské...
|
|
|
Čtení s porozuměním u žáků 3. ročníku vyučovaných metodou čtení Sfumato
Jindrová, Barbora ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou čtení s porozuměním u žáků 3. ročníku základní školy vyučovaných metodou čtení Sfumato. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou představeny koncepty čtení, některé dílčí schopnosti a dovednosti pro rozvoj čtení s porozuměním. Dále popisujeme některé metody čtení užívané v českém školství, více se zaměřujeme na metodu čtení Sfumato. Poslední kapitola je věnována zamyšlení nad vlivem distanční výuky na osvojování čtení u začínajících čtenářů. V praktické části je představen výzkum, jehož primárním cílem byl popis typické vývojové úrovně čtení u žáků 3. ročníku vyučovaných metodou čtení Sfumato. Druhotným cílem bylo porovnání průměrných výkonů žáků této metody s metodami analyticko-syntetickou a genetickou. Výzkumný vzorek tvořilo 45 žáků 3. ročníku metody Sfumato z celkem 3 základních škol v České republice. Žákům byla zadávána diagnostická baterie PorTex. Empirická část je rozdělena na část deskriptivní a analytickou. Popisná část se zaměřuje na popis vývojového obrazu žáků 3. ročníku metody Sfumato ve čtenářských dovednostech. V analytické části byla použita analýza rozptylů ANOVA pro porovnání výkonů žáků metody Sfumato s výkony žáků metod analyticko-syntetické a genetické. V práci jsme...
|
|
|
Morfologické a fonologické povědomí jako prediktory čtenářské gramotnosti
LIETAVCOVÁ, Martina
Disertační práce se zabývá problematikou čtenářské pregramotnosti z hlediska psychologického a psycholingvistického, především faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti před nástupem dětí do základní školy. Cílem práce je analyzovat faktory, které mají stěžejní roli ve vývoji předčtenářských dovedností, akcentuje především faktory fonologické a morfologické. Ukazuje se, že morfologické schopnosti mají platnost v transparentních, konzistentních ortografických systémech, mezi něž patří i českojazyčné prostředí. Empirická část prezentuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo realizováno s dětmi před nástupem školní docházky. Na něj navazuje longitudinální studie žáků, u kterých je sledován vliv fonologických a morfologických schopností na čtení. Výsledky ukázaly, že vliv morfologického uvědomění je v českém prostředí srovnatelné s prediktivní účinností fonologického uvědomění. Oba druhy prediktorů se ale projevují odlišně v závislosti na odlišných parametrech čtení. Fonologické uvědomění má těsnější vztah k dekódování (především k rychlosti čtení), morfologické uvědomění pak k porozumění čtenému. V porozumění byly rozlišeny dvě rozdílné podmínky, čtení nahlas a potichu. Při čtení nahlas je pozice morfologického uvědomění výrazně dominantnější ve srovnání s pozicí fonologického uvědomění. Prediktivní účinnost morfologického a fonologického uvědomění se měnila, jestliže oba prediktory byly studovány izolovaně nebo v souboru všech použitých prediktorů. Studie přispívá k včasné identifikaci tzv. rizikových dětí, u kterých morfologické schopnosti výrazně zaostávají a ohrožují další vývoj čtení. Výsledky jsou dávány do kontextu s daty v naší i zahraniční literatuře.
|
|
|
Rozvoj počáteční čtenářské gramotnosti časných čtenářů na počátku školní docházky
Zemanová, Lenka
Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti časných čtenářů na počátku školní docházky Abstrakt Cílem disertační práce je sledovat rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti časných čtenářů, tj. dětí, které se naučily číst s porozuměním před zahájením školní docházky. Cílem výzkumu bylo hledat odpovědi na otázky, jak a kdy se tyto děti naučily číst a jak se během 1. ročníku základní školy rozvíjela jejich počáteční čtenářská gramotnost a motivace ke čtení. Dále bylo předmětem zkoumání ověření souvislosti časného čtenářství s rozumovým nadáním a s rodinným zázemím. Teoretická část se věnuje současným trendům primární školy, popsány jsou základní principy primárního vzdělávání s důrazem na osobnostní a konstruktivistické pojetí vyučování, pozornost je věnována tématům hodnocení žáků a tématu inkluzivního vzdělávání včetně vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků. Dále je definován pojem čtenářská gramotnost a rozlišeny etapy jejího rozvoje a je pojednáno o čtení a čtenářství včetně výsledků výzkumů časného čtenářství v českém i zahraničním kontextu. V kapitole věnované nadání je definován pojem nadání a jeho identifikace a představeno několik modelů nadání. Ve výzkumné části jsou popsány použité kvalitativní metody výzkumu, postup při vyhledávání časných čtenářů a metody pro identifikaci nadání. Popsány...
|
|
|
Čtení s porozuměním českých textů žáků cizinců v úrovni A1
Ružbacká, Jana ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou češtiny jako cizího jazyka. Skládá se ze dvou částí. Teoretická část práce se věnuje vymezení pojmů migrace, žák cizinec v prostředí české školy, výuka žáků cizinců, čtení s porozuměním, charakteristika úrovně A1 dle Společného referenčního rámce pro jazyky včetně představení Evropského jazykového portfolia a vokabuláře. Praktická, respektive výzkumná část práce seznamuje s výzkumem realizovaným na základní škole v Praze. Kvalitativní výzkum byl prováděn na vybraných deseti žácích 2. stupně, kteří pocházeli jak ze slovanského jazykového prostředí, tak neslovanského. Cílem výzkumu bylo získat co neucelenější vstupní informace o zkoumaných žácích analýzou jejich IVP, rozhovory s žáky, učiteli a ředitelkou školy, dále analýzou jejich testů a zúčastněným pozorováním. Výzkum se dále zaměřil na dovednost čtení s porozuměním, kdy byly žákům předloženy 3 různé texty. Jeden z textů byl vypracován dle slovní zásoby vokabuláře pro úroveň A1. Další zkoumané texty byly učebnicový text a jeho simplifikovaná verze. Ke každému textu byly vypracovány otázky, které měli žáci vypracovat. Výsledky textů byly porovnány a okomentovány. Neprokázalo se, že čím déle je žák v českém prostředí, tím lépe ovládá český jazyk. Srovnání dvou typů textů nepřineslo očekávaný velký rozdíl ve...
|
|
|
Sebehodnocení čtení
Bezecná, Andrea ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou vývoje čtenářských dovedností a jeho vztahem k sebepojetí jedince. Teoretická část popisuje vývoj čtenářské gramotnosti z hlediska jazyka, protože vývoj čtení úzce závisí na jazyku, ve kterém se jedinec učí číst a popisuje vývoj čtenářské gramotnosti také z hlediska proměnných, vyskytujících se v jedinci a jeho okolí. Dále se v této části práce zaměřujeme na vývoj sebepojetí a sebehodnocení a v závěru popisujeme specifika sebehodnocení čtení. V praktické části zpracováváme data, která vznikla v rámci Výzkumného projektu Grantové agentury České republiky, který byl realizován v letech 2013 až 2015 členy pracovní skupiny katedry psychologie a dalších odborníků z katedry primární pedagogiky a katedry českého jazyka na Pedagogické fakultě UK v Praze. Používáme výsledky Dotazníků sebehodnocení čtení žáků 3. a 4. ročníků, jejichž výkon v těchto dotaznících srovnáváme prostřednictvím kvantitativních metod s jejich reálnými výkony v několika gramotnostních testech, zaměřených na dvě základní složky čtení - porozumění a dekódování. V závěru praktické části pak uvádíme příklady kazuistik žáka s vysokým a nízkým sebehodnocením ve čtení. KLÍČOVÁ SLOVA sebehodnocení čtení, čtenářská gramotnost, diagnostika čtenářských dovedností, sebepojetí, jednoduchý model čtení
|
|
|
Porozumění čtenému u žáků 2. třídy základní školy (analyticko - syntetická a genetická metoda)
Kulhavá Vlachová, Lenka ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je posouzení porozumění čtenému textu u žáků 2. tříd základních škol. Práce se zaměřuje na případnou existenci rozdílů v porozumění čtenému mezi dětmi vyučovanými metodou analyticko-syntetickou a metodou genetickou. Náplní diplomové práce je také zjištění sebehodnocení čtení u těchto žáků. Teoretická část seznamuje čtenáře s hlavními tématy týkajícími se dané problematiky, a to s pomocí dostupných literárních zdrojů. Zaměřuje se zejména na problematiku gramotnosti, čtení, porozumění čtenému, výukové metody čtení, sebehodnocení čtení, čtenářské prostředí či diagnostiku čtení. Pro praktickou část byla vzhledem k výzkumným cílům využita kvantitativní metodologie. Testová baterie obsahuje dva testy čtení s porozuměním a dotazník sebehodnocení. Zkouška "Jedeme na výlet" je převzata z výzkumného projektu Porozumění čtenému- typický vývoj a jeho rizika. Dalšími využitými metodami jsou zkouška "Ježek" a "Dotazník čtení pro žáky 2. ročníku". Tyto metody vznikly v rámci projektu Rozvoj čtenářských kompetencí v prostředí inkluzivní školy. Výzkumný vzorek čítá 155 dětí docházejících do 2. třídy základních škol (66 vyučovaných analyticko-syntetickou metodou čtení a 89 vyučovaných genetickou metodou čtení). Všechny děti navštěvují pražské základní školy. Ze závěrů vyplývá, že...
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí s rizikem rozvoje gramotnostních obtíží
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění čtenému textu u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží. Hlavním záměr tkvěl v posouzení výkonů a míry úspěšnosti dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (narušený vývoj řeči, rodinné riziko pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v Testu porozumění čtenému inspirovanému zahraničním diagnostickým měřítkem YARC (Hulme et al., 2009). Doplňkově bylo sledováno též hledisko vývoje uvedeného aspektu čtenářské gramotnosti v čase a došlo k porovnání výkonů dětí v původním testu s výkony v Testu čtení s porozuměním M. Caravolas a J. Volína (2005) o dva roky později. Ze závěrů analýz vyplývá, že zatímco děti s rodinným rizikem pro vznik dyslexie si v Testu porozumění čtenému vedly téměř stejně dobře, jako jejich typicky se vyvíjející vrstevníci, jedinci ze skupiny dětí s narušeným vývojem řeči podávali v porovnání s oběma předchozími skupinami velmi slabé výkony. Dále bylo zjištěno, že úspěšnost dětí v parametru porozumění se v průběhu vývoje výrazně nemění. Výstupy výzkumné studie mohou být přínosem nejen pro odborníky, ale též pro rodiče, kteří jejich prostřednictvím budou moci lépe porozumět potřebám dětí a poskytnout jim adekvátní podporu na cestě za vzděláním. Klíčová slova: gramotnost, čtení,...
|
|
|
Vnímání textu z tištěné předlohy a obrazovky
Piskáčková, Klára ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Bouda, Tomáš (oponent)
(česky) Tato diplomová práce je koncipována jako metareview výzkumů zabývajících se rozdíly ve vnímání, porozumění a zapamatování textu z různých zobrazovacích médií. Práce shrnuje výsledky nejzajímavějších a nejrelevantnějších výzkumů na toto téma, provedených od 80. let do současnosti. I přesto, že je těžké shrnout výsledky jednotlivých výzkumů, především kvůli velmi odlišným metodikám výzkumů i rozdílům v testovaných vzorcích, dá se říci, že hlavním zjištěním této metareview je, že v dnešní době dostupné zobrazovací technologie již nemají negativní vliv na únavu očí, rychlost čtení, vnímání, porozumění ani zapamatování textu. Na teoretickou část práce pak navazuje praktická část se třemi krátkými experimenty provedenými na malém vzorku účastníků. První z experimentů se zabývá porozuměním textu mezi studenty střední školy, druhý experiment se věnuje rozdílům v rychlosti čtení na různých médiích a subjektivnímu hodnocení únavy očí, ve třetím experimentu pak pomocí dotazníku zkoumáme subjektivní preference studijních materiálů mezi studujícími.
|
|
|
Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií
Richterová, Eva ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vitásková, Kateřina (oponent)
Eva Richterová: Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií Práce se zabývá procesem rozvoje raných čtenářských dovedností u skupiny dětí s vývojovou dysfázií, a to z psycholingvistické perspektivy. Vychází z poznatků o jazykových a kognitivních schopnostech, které se u dítěte rozvíjí ještě před nástupem školní docházky a podílí se významnou měrou na rozvoji čtení. Tento přístup je relevantní při zkoumání skupin, které jsou z hlediska osvojování gramotnosti kvůli přítomnosti jazykových obtíží vnímány jako rizikové, což je právě případ vývojové dysfázie. V první části práce jsou představena základní teoretická východiska pro studium rozvoje čtení u této skupiny a přiblížen současný stav poznání o vztahu jazykových schopností a osvojování čtení v tuzemském a zahraničním prostředí. V souvislosti s vývojovou dysfázií je akcentována potřeba longitudinálních studií pro hlubší porozumění vztahu mezi rozvojem čtení a jeho předpoklady. Cílem této práce je tedy podat ucelený popis vývoje čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií v období prvních čtyř let školní docházky. U skupiny 25 dysfatických dětí byla ve čtyřech etapách sledována úroveň čtenářských dovedností (dekódování a porozumění čtenému textu) a úroveň schopností, které jsou pro rozvoj čtení klíčové. Testovými...
|
host ::
RSS.